Pilotáž je v současnosti jednou z nejpoužívanějších metod speciálního zakládání staveb. Své uplatnění nachází především u velkých inženýrských a průmyslových objektů. Piloty umožňují bezpečně přenášet zatížení stavby do únosných vrstev základové půdy i v případě složitých geologických podmínek. Princip pilotáže spočívá ve vytvoření vrtaných, ražených nebo šroubovaných pilot, které sahají do hloubky několika metrů v některých případech až desíteky metrů. Vrty pro piloty se provádí speciálními vrtacími (pilotážními) soupravami. Následně se vrty vyplní ocelovými armaturami (armokošem) a zabetonují se. Tím vznikne pevný sloup – pilota, která tvoří oporu základu stavby.

Výhody pilotáže:

• Umožňuje zakládání i ve složitých geologických podmínkách

• Přenáší vysoká zatížení do únosného podloží

• Omezuje sedání a deformace stavby

• Výrazně zkracuje dobu výstavby (pilotáž je rychlejší než plošné základy)

• Pilotáž je šetrná k okolní zástavbě (minimální otřesy, nižší hlučnost)

Pilotáž se používá v případech, kdy je třeba:

• Zakládat stavby ve stísněných podmínkách měst

• Stavět na nestabilních a málo únosných zeminách

• Přenášet vysoké zatížení (výškové budovy, mosty, věže)

• Zajistit stavební jámu či svah před sesuvem

Piloty dnes již neodmyslitelně patří k modernímu zakládání staveb. Díky své univerzálnosti, rychlosti a spolehlivosti nacházejí uplatnění u široké škály projektů. Návrh pilotového založení vždy vychází z konkrétních základových poměrů na staveništi a měl by být svěřen zkušenému geotechnikovi.

Trocha praxe aneb stavíme průmyslovou halu ve Velkém Přítočně

Výstavba základů průmyslové haly je založena na 81 pilotech hlubokých 5 – 12 m. Pilotáž trvala zhruba tři týdny. Nejprve byly vyvrtány příslušné otvory o průměru 90 cm a ty byly následně vyplněny betonem s ocelovou výztuží. Celkem bylo do základových pilot použito 347 m3 betonu a 9,2 tuny oceli. Po dokončení betonáže pilot následovalot 21denní období, během kterého beton tvrdnul a nabýval požadovaných vlastností. Jakmile beton dosáhl potřebné pevnosti, byly do hlav pilot osazeny prefabrikované železobetonové sloupy jakožto nosná konstrukce samotné haly.

Dalším krokem bylo navážení a postupné hutnění podloží pod budoucí podlahu haly. Tento byl realizován v patnácticentimetrových vrstvách, kterému předcházela stabilizace zemní pláně takzvaným vápněním do hloubky 300mm, aby bylo dosaženo optimálního zhutnění a předešlo se případným nerovnostem či nestabilitě podkladu. Pečlivá a svědomitá realizace každé z těchto etap výstavby položí pevné základy pro vznik moderní a funkční haly, která bude spolehlivě sloužit svému účelu po mnoho let.